Aproximavit sidera

Na pokraji kolapsu: na sklonku dne, byť já říkám osud, já říkám život, já říkám existence…

Aproximavit sidera!

Pět kroků k věšáku, pět kroků zpět,

v těch několika krocích,

je tíha bez konce.

Těžko se zde, v časech ztracených přítomností, píše. Už ji nehledám. Těžko se přemýšlí, těžko se žije. Je smutné si uvědomit, že cesta k těm potemnělým dveřím je až neuvěřitelně krátká. Že smutné? Jistě. Neboť je nekonečná. Však ve vzduchu visí jiná otázka. Co je za nimi. Cesta tak krátká, tak nekonečná… Zpropadený věšák, všude jen zavází.

Psychóza = patologický stav, při kterém dochází k hrubému narušení kontaktu s realitou.

Je také smutné se tam vidět:

- bludy expanzivní

a) extrapoteční – chorobné přesvědčení o nadání, schopnostech a vlastnostech překračujících hranice lidských možností

… nevěřil bys, příteli, že dnes jsem spatřil záblesk konce vesmíru… věřím tomu… (přál bych si tomu věřit…), věřím tomu! (musím tomu věřit!)

b) megalomanický – chorobné přesvědčení o zvláštním významu vlastní osoby

… solipsismus, Davide Hume, solipsimus…

c) religiózní – přesvědčení o tom, že postižený je novým spasitelem

… ehm…

d) erotomanický – přesvědčení o neodolatelnosti pro druhé pohlaví

… dneska jsem potkala exhibicionistu na cestě svou oblíbenou lipovou alejí… byl nevšední den, byla nevšední noc…

- bludy depresivní

a) insuficienční – přesvědčení o vlastní úplné neschopnosti

… Ahoj, Kathory…

b) autoakuzační – bludné sebeobviňování za různá neštěstí

… Vladimíre Holane, za to, že Tvá dcera měla Dawnův syndrom, nemůžeš. Škoda, žes po její smrti přestal psát, bývají to umělecky excitované okamžiky…

c) mikromanický – bludné podcenění celé osobnosti

… Kathory už je vlastně jinde, že? Hm…

d) nihilistický – bludné přesvědčení, že jedinec je tak špatný, až popírá vlastní existenci

… tak tohle překračuje i hranice solipsismu…

e) blud eternity (ahasverismus) – přesvědčení o nutnosti věčně trpět při nemožnosti zemřít

… byť je smrt jedinou naši jistotou? Vždyť život je souhrn utrpení…

f) dysmorfofobický – přesvědčení, že část těla je znetvořená, zohyzděná

… přesvědčení, protože je, nebo přesvědčení, přestože není? …

- bludy paranoidní

a) blud transformační – chorobný pocit změny osobnosti

… a pak, že změna je život a podobné BLUDY, ve kterých se vyskytuje slovo ZMĚNA…

———————————

Myšlenky týkající se ničeho, a dokonce už i nikoho. Prázdno ve všech srdcích, v každém okamžiku. Představy nejsou, odešly, rozpustily se. Zůstaly jen záblesky chvil. Nastalo bezčasí. Kdy tma kolem zostřila jen na jediný bod celého vesmíru, na pohled kohosi neznámého. Záblesky chvil, jež nemají význam…

Představa nočního chodce nedá mi v noci spát. Existenciální silueta, pozorovatel, drama člověka a skutečnosti. Jak nahodile kráčí ta lidská existence, v dešti, ve tmě, ve všeobjímající noci. A všemi smysly otevřená okolnímu světu. Je symbolem osamělosti… Jeden ten a druhý onen. Jeden zachycovatel existenciálních dojmů kdesi v Bexley, druhý patnáct let psal do zdi ve své jeskyni slov…

—————————

Chodec ji potom vidí, jak se sklaní

nad malým ptákem vypadlým z hnízda a jak jej zahřívá,

jak se pak zase zvedá a jak jej na odchodu

trošičku něžně ještě přišlápne,

jen co by zapraskaly tiše jeho křehké kosti a jen co by drobné srdce zcela nedotlouklo,

chodec ji potom vidí,

jak zvolna odchází,

mírná a laskavá matka všeho živoucího.

/Ivan Blatný; Hledání přítomného času: Terrastris, 1947/

————————–